FOTKY ČELÁKOVIC, Čelákovice historie, historie Čechy
1517 1547 1556 1724 1797 1836 1865
znak udělil Konrád Krajíř z Krajku a na Mladé Boleslavi. Později změněn do současné podoby současný znak současná vlajka městský znak z konfirmační listiny císaře Karla VI.oprava kostela, z podlahy vyzvednuty náhrobní kamenyprvní kronika založena 1.1.1836 na základě nařízení Nejvyššího purkrabího hraběte Karla Chotka z roku 1835. Objevena při stěhování obecních písemností starostou Antonínem Ferlesem. V zápisech pokračoval jeho tajemník Jan Bohuslav Ferles. Následovali matrikáři Bohumil Ferles, Jan Kamarád, Antonín Žebrák, Josef Pecháček, Jan Lokaj, František Vlasák, Rudolf Rikl, Antonín Došek a znovu František Vlasák. Za války 1939-1945 uložena v okresním úřadě Brandýs n/L. Po válce ji doplnil František Vlasák. Matrika uložena v archivu Praha-východ ve Zdibech. Uvedení matrikáři byli funkcionáři města a jsou dále zmíněni. náměstí, ve středu Ferlesův statek se vstupními vraty, před ním pivovarská studna Barbora. Vpravo stromy na březích potoka protékajícího náměstím. Šikmá zeď vpravo nájezd na mostek do Sedláčkovy ulice. Ve středu stavba U asi vstup do sklepa bývalého pivovaru, vedle díra po pivovaru
1865 1867 . . starostové . .
mlýn Františka Říhy majitelem asi 1865-1915 na Labi pod kostelem jez u mlýna Františka Říhy splavný pro vory. V té době neregulované Labe teklo kolem kostela. 1867 zřízena obecní záložna Antonín Ferles *1827 Čelákovice +1903 Čelákovice kronikář a starosta 1861-1864 a 1884-1887 lékař Antonín Žebrák starosta 1864-1868, kronikář poštmistr Jan Kamarád starosta 1871-1874, kronikář rolník Jindřich Čurda starosta 1893 - 1896, 1898-1919 Josef Jiří Stankovský *11.11.1844 +10.12.1879 byl český divadelník, spisovatel a dramatik, autor mnoha desítek knih a divadelních her. Pocházel z bohaté rodiny správce velkostatku. Mládí prožil v Čelákovicích, kde jeho otec zakoupil hospodářství. Vystudoval gymnázium v Praze, ale poté nedokončil studium práv, protože se začal plně věnovat divadlu a psaní. Od 60. let 19. století začaly být jeho hry hrány v kamenných divadlech Prozatímní divadlo, Národní divadlo. Pokus o vedení vlastního divadla skončil po dvouletém působení v roce 1875 krachem. 1875, již nemocný, se vrátil k literární činnosti. Tehdy sám napsal, nebo nadiktoval své ženě Marii, dceři divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic a Elišky Švandové, rozené Pešková své nejcennější práce, román Vlastencové z Boudy a Divadelní slovník, který byl dlouhá léta nejvýznamnější bibliografickou pomůckou českého divadla. Posledních několik let se živil prakticky výhradně psaním. V současnosti je po něm pojmenována významná ulice města.hrob Josefa Jiřího Stankovského na Olšanských hřbitovech v Praze
1880 1886 1890 1894 1900 1907 1897 1900
založen Sbor dobrovolných hasičů přičiněním Otokara Ferdinanda Patočky a starosty Jindřicha Čurdypostaven rodný dům J.V.Sedláčka, později Lokajův dům Sedláčkova ulice č.102, postaven v místě bývalé mochovské brány, přestavěný stále existuje, deska z domu zmizela pamětní deska J.V.Sedláček nyní na zdi muzea Josef Vojtěch Sedláček kněz, učitel matematiky a fyziky *24.2.1785 Čelákovice +2.2.1836 Plzeň deska sejmutá při rekonstrukci domu asi 2020 nedokončená škola Kamenka, chybí vstupní schodiště Historie školy: 1366 v městské knize zmíněna škola vedle fary. 1553 pod správou obce. 1620 zničena po bitvě na Bílé Hoře. 1794-1861 postavena vedle fary nová dočasná škola, zprvu přízemní, pak patrová. Po požáru 1832 opravena. 1889-1894 postavena směrem k městu nová Kamenka Kostelní ulice č.457. Zprvu přízemní 1894 přistaveno patro. Měla 5 tříd, sborovnu, tělocvičnu, byt učitele, byt školníka a pokoj pro svobodného učitele. Celkem asi 100 žáků Čelákovice, Jiřina, Sedlčánky, Císařská Kuchyně a Záluží. Na snímku jsou obě školy. Starší škola vlevo později zbořena. 1894 založena školní zahrada. 1987 přistaven pavilon Chanos a tělocvična Bios. 1992-1994 přístavba k budově. oprava kostela kostel hlavní oltář boční oltář a kazatelna kaplička sv.Václava vysvěcena 1826 (společně s bývalým hřbitovem) stávala na nynějším kruhovém objezdu v ulici Stankovského, zbourána asi 1970. Obraz od učitele Františka Zahradníka *1864 - otce Jaroslava Zahradníka *1902, manžela Albíny rozené Červinková *1909, sestry mého otce Ladislava *1907 křížek u Chrůmů Nádražní ulice nyní Masarykova. V roce 1911 přenesen do parčíku u chudobince, nyní křižovatka Kollárova a Sedláčkova. Původně stál před nynější lékárnou Erica. Před domem u Chrůmů stála benzinová pumpa asi do roku 1955. Chudobinec postaven 1896 Kollárova č.208, nyní ordinace lékařů Lokajův mlýnek na náměstí odstraněn po povodni 1947. Lokajovi se přestěhovali do čp.102 Sedláčkova ulice do rodného domu J.V.Sedláčka
1900       pohlednice města 1901
ulice Masarykova, doleva odbočuje Vašátkova, ulice U Podjezdu ještě neexistovala. Sloupy s izolátory je telefonní vedení vedoucí od první pošty, nyní čp.231/2 Sedláčkova ulice, pohled k náměstí. Uprostřed vlevo odbočuje Masarykova ulice Hostinec u Tupých, pak Krenkův hotel, hotel Olmer, hotel Grado a kino Oko, mlýn pod kostelem radnice, kostel, Hrádek Čelákov - nejstarší část města kolem tvrze a kostela s farou, škola Kamenka v Kostelní ulici za ní původní škola kostel, Kamenka, radnice nádraží, Kamenka, Hrádek Čelákov, kostel nádraží, 1873 zřízena zastávka jednokolejné severozápadní dráhy Počernice – Lysá nad Labem, kolej před nádražím je lokálka Brandýs nad Labem - Neratovice hostinec Václava Záruby, později U Najmanů Masarykova č.213/43 pivovar v Rybářské ulici autor Čeněk Janda
19001901 před rokem 1930 1903 1906 1907 1920
pohled z bývalé Daňkovy vily nyní Rybářská ul. č.166/24. Zleva Mlynářský dům, kostel, dům Kostelní č.462/8, za ním děkanství, stará škola a část školy Kamenka mlýn v Čelákovicích pochází ze 14.století, z původního mlýna se zachovalo jen mlýnské kolo, písemná zmínka 70.léta 14.století. 1444 vyhořel. V 15.století měl mlýn 3 vodní kola. V roce 1612 osm moučných kol, pilu a stoupu - zařízení na automatické chytání ryb. Od roku 1876 průběžně modernizován. V té době ještě Labe teklo pod kostelem kolem mlýna. V roce 1930 začala regulace Labe. Mlýn Františka Říhy měl pak už 2 turbíny o výkonu 16kW a 55kW a vodní kolo 13kW. Od roku 1992 zde sídlí společnost Mlýn Čelákovice, mlýn je funkční a vyrábí pekařské přípravky, krmiva palivové pelety. 2003 instalována nová turbína 150kW. Současný pohled uveden dále. roku 1802 byla na radnici z roku 1795 dostavěna věž zakončená orlicí, později byla nahrazena lvem 1901 povodeň před regulací Labe byly povodně každoroční. Dle vyprávění mého otce *1907 chodili obyvatelé po opadnutí vody sbírat do kaluží ryby. Velké k jídlu, malé jako krmivo kachnám. I já pamatuji občasné malé povodně pod Volmanovou továrnou v místě současného rašeliniště využívaného Lázněmi Toušeň k léčebným účelům starosta Jindřich Čurda a účastníci vodoprávního řízení před zamýšlenou regulací Labe. zřízena proti nádraží továrna na hospodářské stroje Červinka a Čihák, po znárodnění výrobna maringotek a prodej dřeva, po 1989 zrušena ředitel školy Kamenka Josef Žák a učitelský sbor kostel hlavní oltář boční oltář a kazatelna 1860 založil Stabenow a Galauner v Praze mědikovectví. 1906 přemístěno do Čelákovic, pozdější adresa ulice Křižíkova. 1910-1919 zásobovala Stabenovka i část města stejnosměrným proudem. Byla to první elektřina ve městě. 1920 Kovodělné akciové závody Stabenow. 1940 sloučeno s Pražská měďárna a kabelovna a Elektrotechnické závody Křižík a spol. 1945 Kovohutě Čelákovice n.p. 1995 začátek likvidace Medex Trade, Kovohutě Holding, část odkoupilo Amirro, 2013 ukončena výroba, prostory pronajímány, administrativní budova přestavěna na byty, vlastník Demonta Brno
1906 1907 1909 před 1909 1910 1911
dům s mansardovou střechou, 1926 přestavěl stavitel Josef Fait ve stylu rondokubismu, jen tento dům č.144/6 přečkal bourání v této části Stankovského ulice, nyní ordinace lékařů úpravy železničního mostu, příprava na položení druhé koleje 1901 na náměstí vedle radnice postavena nová měšťanská škola clapecká středověké domy vedle radnice čp.2,3,4 zbourány před stavbou školy nová škola v Sedlčánkách, později Čelákovice, Sedlčánky slavnostní otevření školy v Sedlčánkách slavnostní otevření opravené radnice, v 1.poschodí zřízeno městské muzeum
1908 1909 1910 1911 1914 1915
návrh na průčelí radnice a stavbu měšťanské školy od stavitele Konstantina Saxe vedle radnice postavena měšťanská škola Masarykova ulice. Vpravo je telefonní sloup z nedaleké pošty. První pošta byla v místě č.231/2 nyní NEPA, první elektrické, telefonní a telegrafní vedení se budovalo 1894 až 1910, potom byla pošta na náměstí 1369/19, nyní Stankovského 1650 jižní strana náměstí. Domy vpravo zbourány 1948, nyní 953/5 lékárna Benu a další. Na tom místě byl vjezd do JZD Čelákovice. Nevelký areál byl jižně. V té době k JZD patřily i znárodněné chlévy a stodoly městských "kulaků". pohled na město pohled z věže kostela na Rybářskou ulici slavnostní otevření nové radnice labské rameno pod kostelem, po regulaci Labe se tato část přeměnila na mlýnský náhon vilová čtvrť pod nádražím, František Kučera sklad uhlí, rohový dům ulic Masarykova a Palackého, vjezd z Masarykovy, dům s věžičkou Palackého. Nyní dům čp.2083. Od roku 2018 Kostel Naproti, Církev bratrská do 1930 se vilová čtvrť pod nádražím přiblížila až k potoku kostel a mlýn Františka Říhy před r.1930
1908 1911 1917 1918 1920
slavnost na paměť 60letého panování císaře Františka Josefa I. 28.11.1911 městem projížděl arcivévoda Karel I. Habsburský (1887-1922) s manželkou Zitou (1892-1989). Na nádraží je přivítal starosta Jindřich Čurda - vlevo. Potom jel na své sídlo v Brandýse n/L lékař Václav Došek zasupitel a radní 1907, 1910, 1926, 1930 duchovní Jan Lokaj radní 1907, 1913-1926 bankovní úředník Rudolf Rikl kronikář 1930-1937 majitel hostince František Tykač 1928 zvolený zastupitel zrekvírované zvony pro válečné účely jižní strana náměstí, vpravo hotel Filip, ve středu hostinec Bohuslav radnice, měšťanka, trafika - byla tam ještě 1967 součástí autobusové zastávky. Vlevo asi zábradlí ohraničující vstup do sklepa zbořeného pivovaru mlýn pod kostelem kresba labského mlýna a tvrze, autor Jarka Zahradník, manžel tátovy sestry Bodlákova restaurace u přívozu v Jiřině asi 1917, nyní U Labe č.468/3
1918 1919 1920 1923 1924
spisovatel Alois Jirásek *23.8.1851 Hronov +12.3.1930 Praha jmenován čestným občanem Čelákovic Masarykova ulice, pohled od nádraží vinárna a obchod Červenka, roh Masarykovy a Petra Jilemnického č.323/48 nyní Kadeřnictví Petra poslední 3 domy Dělnické ulice, následuje železniční trať a továrna Stabenow, později Kovohutě pohled na město Masarykova ulice, řeznictví a uzenářství Josef Musílek vlevo Kollárova ulice a sloup s bílými isolátory. Sloup je podle železniční tratě. V tomto místě byly šraňky a přejezd do ulice Mochovská, až do doby stavby podjezdu, nyní ulice U Podjezdu. Bílý štít uprostřed městský chudobinec č.208/3, nyní ordinace lékařů. Ovocný sad vpravo, později uhelné sklady čp.1689, nyní ordinace oční lékařky u příležitisti zřízení dvojkolejné trati rekonstruován podjezd na silnici k Mochovu zemní práce před stavbou Sokolovny Masarykova ulice, návštěvníky z Prahy doprovází od nádraží na Grado místní dechovka Masarykova ulice, návrh na stavbu sokolovny V.Gail a L.Šťastný z Prahy
1924 1925
v Ruské ulici si postavila hnízdo čapí rodinka vojáci postavili dřevěnou Lávku přes Labe pod kostelem pro velký zájem o koupaliště Grado. Přes Labe jezdily i přívozy. Lávka byla zrušena před regulací Labe k lávce byl upraven přístup po schodech a dostavěna pokladna vstupenky položení základního kamene sokolovny Masarykova ulice, postavena sokolovna přízemními bočními křídly boční křídla zvýšena o patro František Kašák starosta 1919-1920, 1932-1935 Jaroslav Baiza tajemník 1910-1939 František Vlasák pedagog, správce muzea a kronikář 1927-1930 a 1938-1947 Rudolf Žanta pedagog, redaktor, spisovatel, ředitel měšťanské školy 1934-1937
1920 1924 1930 1935 1938
pohlednice Čelákovice, Císařská Kuchyně, domy podle Čelákovské ulice s kaplí sv. Václava z 18.století Bodlákův přívoz v Jiřině asi 1923, upravený vstup do řeky, bouda pro převozníka, oblíbené místo pro koupání hus, plavení hovězího dobytka a koní Ruská ulice s kapličkou Panny Marie z roku 1898 Vořechovka v obci Čelákovice, Záluží se zvoničkou z roku 1860 pohlednice Čelákovice, Sedlčánky, škola postavena 1909, hospoda a kaple sv. Jana Křtitele, koupání v Labi s písčitými plážemi mlýn pod kostelem dřevěná slup vedle výtoku Labe ze mlýna, slub je dřevěný žlab vložný do vodního proudu a zachycené ryby padají do dřevěné bedny s otvory pohlednice Čelákovic pohled z věže kostela na Rybářskou ulici. Mlynářský dům, za ním Daňkova vila s astronomickou věžičkou zbořenou asi 1960 Rybářská č.166/24, ve středu je ulice Na Hrádku č.1092/6 budoucí městská knihovna
1928 1930
přívoz pod kostelem, u přívozu překladiště písku těženého ručně z říčního dna slavnostně odhalen Husův kámen v parku Dr. Žebráka nedaleko Kostelní ulice, nyní Husova ulice jednokolejná trať severozápadní dráhy z roku 1871 rekonstruována 1899 na dvojkolejnou a postaveno nové nádraží. Kolej lokálky přemístěna na centrální nástupiště Jiří Stříbrný patřil mezi muže “28.října”, kteří se zasložili o vznik ČSR v r.1918. *14.1.1850 +21.1.1955. Významný politik, několikanásobný ministr. Ačkoliv mu nebyla prokázána spolupráce s nacisty byl odsouzen na doživotí. Marně spoléhal na milost od presidenta Antonína Zápotockého Káraný vila Jiřího Stříbrného kde v ústraní žil za okupace košíkářství u Mecerů košíkářství Hrubý Stankovského čp.121, dům zbořen asi 1972 začátek regulace Labe, hloubení nového koryta Koupaliště Grado, v současnosti pláže i voda zarostlé, voda špinavá, Grado již není průtočné. Údajně se tam daří rybám v Límanově cihelně nalezen hrob jezdce s koněm
1920 1928 1911 1928/1929 2013 1935
hrob byl vyzvednut a přenesen do národního muzea v Praze přestavba měšťanské školy na naměstí rodinné domy Palackého ulice rodinné domy za dráhou a Jiřina 22.7.1928 v parku před měšťankou slavnostně odhalen pomník obětem 1.světové války. V domě na levé straně, náměstí Ferlesův statek byla v patře hospoda. Můj praděda Josef Červinka *1837 se vsadil v roce 1911, že přijede do hospody po schodech na koni. Sázku vyhrál praděda Josef Červinka *1837, babička Josefina *1881, můj otec Ladislav *1907, otcovy sestry Libuše *1905 a Albína *1909 krutá zima mrazy -33°C, Kostelní ulice se sochou sv. Jana Nepomuckého, postavena 1732, rekonstruována 2011 množství sněhu bránilo rozvozu uhlí a potravin socha sv. Jana Nepomuckého odhalena pamětní deska francouzkého legionáře Václava Záruby na budově měšťanské školy na náměstí. *3.5.1873 v Čelákovicích, padl 9.5. u Arrasu stovky legionářů a hostí u pamětní desky pamětní deska
asi 1930 1960 1933 1934 1920 1925
pamětní deska přemístěna na rodný dům Rybářská č.155 někdy v době když byla v měšťance Krajská politická škola KSČ. Nebyl asi zájem budovu ozdobit legionářem Grado stará radnice pohled na náměstí, uprostřed Ferlesův statek a studna Barbora, jediný pozůstatek pivovaru na náměstí, byla funkční asi do roku 1955, chodili jsme tam pro vodu. Vpravo je vidět stoupající zídka před mostkem do Sedláčkovy ulice. V době před kanalizací potoka protékajícího náměstím to bylo jediné spojení náměstí a Sedláčkovy ulice, vpravo jsou vidět stromy které rostly na březích potoka, jak je vidět na dalším snímku dolní částí náměstí směrem k Sedláčkovy ulici protékal náměstím potok, jeho břehy byly porostlé stromy. Do Sedláčkovy ulice byl mostek. Pro orientaci dům vlevo s vjezdovými vraty stál vedle měšťanské školy nová radnice 1934 byl potok přes náměstí kanalizován potrubím o průměru asi 150cm a bývalé koryto zavezeno. Na snímku je vidět mohutnější výkop než by bylo zapotřebí. Asi narazili na sklepy zbouraného městského pivovaru. Potvrzuje to dole uvedené video Čelákovice revitalizace náměstí 2012. Při archeologickém průzkumu byly skutečně nalezeny zbytky městského pivovaru a můstek přes bývalý potok spojující náměstí s ulicí Sedláčkova. Ve směru toku potoka kanalizace začínala mezi pozdějším domem s ordinací MUDr. Majora asi 1930 až 1950, nyní náměstí č.112/2 Jana Sonnini obleky a domem Sedláčkova č.110/1. MUDr.Major byl našim rodinným lékařem. Pravidelně dostávala jeho kuchařka od táty holoubata, byl také první kdo mě přišel zkontrolovat, když jsem se narodil. Dále kanalizace pokračovala podél Krausova domu náměstí č.13, nyní č.13/18 na jejich zahradu. Tuto kanalizaci jsme prolezli a skutečně jsme skončili u Krausů na zahradě. Nyní je kanalizace prodloužena až k bývalé kovárně, nyní parkoviště. Na současných mapách je potok zakreslen včetně zatrubnění. V současnosti je zatrubnění na obou stranách delší než je zmiňováno dříve. Krausův dům č.13/18 později prodejna ND na automobily, vinárna Nicol – rok 2005, nyní zastavárna Jan Kraus. Jeho otec Jan Kraus měl ve dvoře autodílnu, chodil jsem k němu, oba jsme měli mopeda Stadion S11 rok 1959 a vytuňovali jsme je. Jeho otec Antonín Kraus byl za 2. války vězněn v Terezíně. Po válce předseda ROH Kovopodnik Stará Boleslav, hulubář přítel mého otce. Když jsem studoval průmyslovku zařídil mi u nich prázdninové brigády. Na první jsem šel v rozpacích, na vratech měli nápis "Zdravíme se čest práci a oslovujeme se soudruhu" - nebyla to pravda. Převážně jsem byl v projekci u pana Chalupy a dost jsem se tam přiučil. Později byly ve dvoře u Krausů trhy, prodej vánočních stromků atd. na mapě z roku 1920 je potok zakreslen. Kollárova ulice je značená jako Českobrodská, Masarykova jako Nádražní, Sedláčkova jako Sedlčánská. Potok je tam zakreslen tak jak si to pamatuji když jsem chodil zkratkou do školy Kamenky u kostela z domu Stankovského č.125. Přes náměstí na Obecní dvůr - Obecák, přes mostek nad potokem do bezejmenné uličky, říkali jsme jí posraná, končila v Kostelní ulici. Ulička je tam zakreslena, později byla zrušena. Byla mezi současnými domy čp.23 a219/17 v Rybářské ulici. Na Obecáku byly zbourány rodinné domy, nyní je tam parkoviště až k ulici U Kovárny. Na Obecák mám ještě jednu vzpomínku. Narodil jsem se 5.5.1945 doma Stankovského č.125. Táta jel pro babičku, máminu matku do Libodřic, aby mámě pomáhala. Jel jednokoňskou bryčkou přes pole a polními cestami. Silnice byly plné německých vojáků snažících se dostat do zajetí k Američanům. Cestu znal, na rande za mámou jezdil na kole. Vzal si poštovní holuby a domů posílal zprávy kde už je. Babičku přivezl a šel mě nahlásit na radnici. Radnice byla přepadena německými vojáky, stačil se ukrýt na záchodě. Okénkem vylezl na dvůr radnice a přes zdi se dostal do domu na Obecáku k Veselým. Paní Veselá vzala koště a šla zametat před domem. Celý blok byl obsazen, ale vojáci nereagovali. Táta také chvíli zametal a když se nedívali ukryl se v korytě potoka. Potokem se dostal až k Labi, Labe přeplaval a přespal tam. Ráno se vrátil domů, vše bylo v pořádku. Nikdo ho nehledal a šel mě nahlásit znovu. Říkali mu, že mají připraveno hlášení v ruštině, kdyby se Němci znovu objevili. Pořád byla ještě válka, místo mého narození bylo Čelákovice, ulice Stankovského č.125, Protektorat Böhmen und Mähren František Kašák starosta 1919-1920, 1932-1935 Jaroslav Baiza tajemník 1910-1939 pedagog, správce muzea a kronikář František Vlasák 1927-1930, 1938-1947 pedagog, redaktor, spisovatel, ředitel měšťanské školy 1934-1937 Rudolf Žanta
1932 1934 1936
pohled z věže kostala do Kostelní ulice. Zleva:děkanství, stará škola asi z roku 1790, vedle kamenka z roku 1889 reklamní pohlednice stavitel S.J.Fait MUDr. Libuše Červinková *15.6.1905 Čelákovice č.125. 1925 zapsána na lékařské fakultě Karlovy university. Vystudovala obory interna, zubní lékařství, psychiatrie, neurologie, elektroléčba, hydroterapie, porodnictví, gynekologie. Studium ukončila 1932. Byla 1.lékařka narozena v Čelákovicích, továrník Josef Volman ji při této příležitosti věnoval prsten. 1932 ústav zubního lékařství Praha. 1933 střídala Dr.Brabce v ordinaci v Toušeni, Čelákovicích a nemocenské pojišťovně v Praze. 1934 Šrobárův ústav Dolní Smokovec, Slovensko. Byla sestrou mého otce regulace Labe vyhloubení nového koryta Labe zahájena stavba zdymadel po dokončení zdymadel byl upraven i náhon na mlýn pod kostelem na Husův sbor osazen kalich Husův sbor dokončen ke svěcení připravené zvony pro Husův sbor kámen u Husova sboru oltář Husova sboru. Relief za otářem Kristus žehnající na hranici umírajícímu M.J.Husovi ze sádry tmelené pískem v kostele Církve československé husitské, Čelákovice, Husova ulice č.4 autor malíř Jaroslav Zahradník *1902 manžel tátovy sestry Albíny *1909
1921 1925 1926 1930 1933 1936
křižovatka Masarykovy a Sedláčkovy, vlevo knihkupectví Josefa Hampla č.99/2, nyní Aki-dekorace. Vpravo prodejna potravin a lahůdek pana Stibingera, později dům zbourán Sedláčkova ulice, pohled na náměstí, vzadu Hotel Filip Masarykova ulice, Hotel Olmer, později hotel Grado a kino Oko u nádraží č.220/51 Kostelní ulice, tržiště u sochy sv.Jana Nepomuckého, autor Čeněk Janda. Dům vpravo nyní Na Růžku č.45/2 labský ostrov s plážemi, ramena řeky se spojovala u obce Káraný Labe se rozdvojovalo pod železničním mostem v Jiřině, pravé rameno směřovako k lesu Lipovka, levé k Čelákovicím dostavba měšťanky, stavitel Karel Bíbr Masarykova ulice, nová spořitelna, nyní č.212/11 Lantina - IT služby a konzultace, a prodejny. Spořitelna potom byla v Sedláčkovy ulici a na náměstí pohled z hotelu Grado do Masarykovy ulice náměstí zahrada a Mlynářská vila, pohled z astronomické věžičky bývalé Daňkovy vily v Rybářské ulici č.166/24.
1927 1930 1935 1936
Kostelní ulice, za odbočkou Husovy, vrata vlevo Lágnerův statek, vpravo Kamarádův statek Masarykova ulice, velký dům vlevo luxusní Holubovo kožešnictví. Vpravo odbočka do ulice U Podjezdu vybudované asi 1923. Tato stavba poškodila Čelákovice. Historii znám jen vyprávění mého otce a ten vzhledem k věku čerpal z vyprávění svého otce. Původně vedla silnice z Čelákovic do Mochova ulicí Kollárovou a Mochovskou přes železniční trať chráněnou závorami. Nahradit přejezd podjezdem by bývalo výhodnější a levnější. Současné řešení údajně prosadil tehdejší starosta bydlící v bývalé první čelákovické poště, v místech současného domu č.231/2 v Masarykovy ulici. Důvodem údajně bylo udělat ze svého domu dům rohový. Jak je vidět z rohového domu zbyly za 10 let je obvodové zdi administrativní budova továrny na kovoobráběcí stroje Josefa Volmana Stankovského ulice, později TOS Čelákovice, pak likvidace na budově měšťanské školy na náměstí odhalena pamětní deska francouzkého legionáře Václava Záruby *3.5.1873 v Čelákovicích, padl 9.5.1915 u Arrasu. Stovky legionářů a hostí u pamětní desky, za okupace odstraněna, znovu odstraněna 1948 1990 potřetí odhalena na rodném domě v Rybářské ulici č.155 zapřítomnosti prezidenta a francouzkého velvyslance pamětní deska pamětní deska po roce 1990 přemístěna na rodný dům Rybářská č.155 někdy v době když byla v měšťance Krajská politická škola KSČ. Nebyl asi zájem budovu ozdobit legionářem pomník Antonína Švehly odhalen v září 1936, odstraněn po roce 1945, v roce 1955 byl v roští na náměstí ještě sokl. Obdobné pomníky A.Švehly byly v obcích Tučapy, Říčany, Kukleny, Havlíčkův Brod, Hostivař, Vlčnov, Hrdějovice, atd. o stavbě pomníku byl proveden slavnostní zápis do městské kroniky Antonín Švehla statkář, ministr vnitra, 3x předseda vlády. In mermoriam obdržel nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva v roce 2009 od prezidenta Miloše Zemana T.G.Masaryk a Jiří Stříbrný *1880 +1955) blízký spolupracovník T.G.Masaryka, patřil mezi muže “28.října”, kteří se zasložili o vznik ČSR v r.1918. (Alois Rašín *1867 +1923, Vavro Šrobár *1867 +1950, Antonín Švehla *1873 +1933, František Soukup *1871 +1940, Jiří Stříbrný *1880 +1955)
1936 1937 1939 po 1948
rybárna v Kostelní ulici Čeněk Janda zahájena stavba zdymadel po dokončení zdymadel byl upraven i náhon na mlýn pod kostelem návr Husova sboru Církve československé husitské, architekt Rudolf Hübner postaven Husův sbor Církve československé husitské Husova ulice č.1060/4 zahájena stavba zdymadel po dokončení zdymadel byl upraven i náhon na mlýn pod kostelem náměstí Masarykova ulice. Vlevo Chrůmův dům, potraviny a benzinová pumpa, nyní lékárna Erica č.93/1 vila Josefa Volmana, Stankovského ulice č.1200/46, kulturní památka od 1958 po znárodnění se stala místem demonstrací, později mateřská škola TOS Čelákovice. Nyní majetek spolku Volmanova vila
1938 1939 1940
na náměstí slavnost rozvinutí hasičského praporu při výročí 20let ČSR žáci Sokola se zúčastnili X. všesokolského sletu v Praze po obsazení školy německým vojskem chodili někteří žáci za doprovodu učitelů denně do Záluží. Vyučovalo se tam v sále hostince náměstí, v pravém dolním rohu je patrna bývalá pivovarská studna Barbora. Ohrada v pravém rohu náměstí je asi vstup do sklepů bývalého pivovaru. Na náměstí již není vidět potok, byl zatrubněn v roce 1934 Alois Vašátko letecký důstojník kapitán v době druhé světové války, 1992 generalmajor in memoriam *25.8.1908 Čelákovice +23.6.1942, spolužák a kamarád mého otce Alois Vašátko v roce 1946 odhalena na jeho rodném domě Vašátkova ulice č.284/13 pamětní deska radnice obraz domu Ve Vrbí č.p.159, nárožní věžová stavba odstraněna 1960 při statickém narušení stavbou kanalizace
1941 1943
bývalá prodejna obuvi roh ulice Vašátkova a Masarykova č.176/2 Marksovy domy V Prokopě, stavěny převážně pro zaměstnance TOS kaplička sv.Václava z roku 1897 stávala na nynějším kruhovém objezdu v ulici Stankovského, v roce 1950 poškozena, asi 1970 torzo umístěno na západní zeď katolického kostela Josef Volman *14.11.1883 Žebrák, +16.4.1943 Čelákovice
Po roce 1900 odjel na zkušenou do USA. Vystudoval chemickou a strojnickou školu a stal se spolumajitelem menšího závodu. 1910 se vrátil do Čelákovic a postavil dílnu a administrativní budovu. 1912 měl 30 dělníků, 6 učňů a úředníka. Vyráběl šrouby, jednoduché součástky a nástroje. Brzy přešel na výrobu strojů - vrtaček, lisů a nůžek. Narukoval do 1.světové války a dílna přestala vyrábět. Dle sdělení mého otce se nevrátit z vojny s prázdnou. Přihnal stádo koní a rozprodal ho. 1919 podnik obnovil. 1936 měl již 1000 dělníků. 1940 2500 zaměstnanců a 260 učňů. Bydleli jsme v Čelákovicích č.125. Soused č.126 byl p.Fiala ředitel v ČKD Praha a tátu zaměstnal když se nedoučil likérníkem u příbuzných Součků - později Fruta Mochov. V době krize ČKD propouštělo svobodné a táta byl mezi nimi. Děda zase zašel za sousedem ředitelem Fialou. Ten se dohodl s Josefem Volmanem, že tátu zaměstná. Josef Volman s tátou pohovořil a když zjistil, že umí počítat na logaritmickém pravítku zřídil pro něj funkci výrobního účetního. Táta sledoval náklady na výrobky, Volman si ho zavolal a řekl chci vyrábět soustruh o průměru a délce, kolik mě to bude stát a která oddělení se budou podílet. Volman tátovu práci oceňoval, brzy se stal zasloužilým zaměstnancem a bral ho na podnikové oslavy do Žebráku. Tam bylo občerstvení zdarma s hudbou a tancem. Táta si Volmana vážil pro jeho příjemné chování a péči o zaměstnance. Volmanovým koníčkem byl box. Prohřešky řešil dotazem, pokutu nebo to vyřídíme ručně?
1947 1948 1950 1954 1955 1959
Engelsovy domy V Nedaninách, stavěny převážně pro zaměstnance Kovohutí kresba kulturního domu, stavba byla doplněna dřevěnými objekty demontovanými po válce v severozápadních Čechách.”Dřeváky” sloužily dočasně jako základní škola sokolovna se zvýšenými bočními křídly hotel Grado u nádraží Masarykova ulice č.197/53, dům stojí, hotel a kino Oko zrušeny Volmanova továrna se rozrostla na mohutný strojírenský podnik TOS Čelákovice, rozloha více než 20 hektarů, napojena na železnici a pohltila i původní silnici do Toušeně bývalé učňovské středisko TOS ulice U Učiliště č1379/36, nyní odborná střední škola kostel a fara později děkanství a po roce 1955 i kancelář a byt zaměstnanců Krajské přírodovědecké stanice nazývané "Mičurinci". Jako zahradnice tam pracovala moje matka Marie Červinková *1924 a Hynek Volkmer významný zahradník v Čelákovicích postaven kulturní dům V Rybníčkách, nyní sady 17.listopadu č.1380/6 vybudován lehkoatletický a fotbalový Stadion Míru s kapacitou 11.000 diváků s krytou tribunou pro 1000 diváků, hrála se tu 2.fotbalová liga, před tribunou se stavělo plátno pro letní kino ochozy Stadionu Míru pro stojící diváky čelákovický přívoz, prám pro vozy a auta, pramice po pěší a cyklisty, obě lodě poháněny ručně klikou, lodě byly vedeny řetězy a lany, v Čelákovicích byl přívoz v ulici U Kapličky na káranské straně byl u tehdejší hospody, za války provozoval přívoz i káranskou hospodu Antonín Kolenský, příbuzný a kamarád mého otce. Po válce se odstěhoval do Jablonce nad Nisou, kde žil s neodsunutou Němkou jménem Anny, byl to náš příbuzný. Několikrát jsme ho navštívili. Jeho hoby bylo chytat a zabíjet divoká prasata. Z krupónů si dělal koberce. Prasata nestřílel, nalákal je do stodoly a ubil je sekerou. Když jsem si postavil dům, měl sem tam halu s krbem a saunoou. Dělali jsme tam mejdany. Získal jsem od něj několik "koberců". Tak zapáchaly, že jsem je vyhodil.
1960 19621966
náměstí, za pravým keřem je ještě vidět pivovarská, později obecní studna Barbora voda vytékající ze západní strany mlýna, na současných mapách je situace stejná, zůstal i most U Zdymadel a lávka z ostrůvku kostel a Rybářská ulice pohled na Čelákovice úvaziště lodí u městského stadionu tvrz sídlo Městského muzea ulice Na Hrádku č.464/9
19671970 1980 1990
náměstí pohlednice Čelákovic Fučíkovy domy V Rybníčkách u ulic J.Zeyera a Spojovací Vinant František vlastním jménem MUDr.František Petiška *26.4.1934 Praha, +14.12.1980 Čelákovice básník, prozaik, herec Divadla Járy Cimrmana, lékař mlýnský náhon pod kostelem Labe pod Kovohutěmi městská knihovna v bývalé mlynářské vile Na Hrádku č.1092/6
2000 1990 až 2024
pohlednice Čelákovic náměstí s kašnou socha sv.Jana Nepomuckého ul. Kostelní nádraží sokolovna ul.Masarykova kapličku a sousoší nechal postavit hrabě František Antonín Špork majitel panství Lysá nad Labem areál poustevny sv.Václava. Součástí byly zahrady a vodotrysky. Zachovala se jen výklenková kaple s kamenným reliéfem zavraždění sv.Václava a sochy andělů, levá představuje smrt, pravá život. Areál se nachází u cesty podle železniční trati z Lysé nad Labem do Čelákovic. GPS N 50° 11.00823' E 14° 46.49320' nádraží nové nástupiště
2024
parkovací dům u nádraží Mlýn Čelákovice s.r.o Kostel Naproti, Církev bratrská Masarykova 2083 administrativní budova bývalých Kovohutí. Od roku 1980 jsem tam pracoval. V kupónové privatizaci jsem si koupil akcie. Předpokládal jsem, že náš jediný výrobce, měděných, niklových a speciálních drátů nemůže zkrachovat. Medex a nástupci to dokázali. Po krachu přestavěno na bytový dům. Byla tam i vojenská výroba, válcované trubky na výrobu hilzen. Na akcijích jsem neprodělal. Když se rozkřiklo, že už žádná banka podniku nepůjčí jsem akcie ještě stačil výhodně odprodat
2024
Kamenka Městský úřad přístaviště malých plavidel nádraží gymnasium Husův sbor městské muzeum restaurace U Bohuslavů na náměstí
2024
nádraží Kulturní dům, sady 17.listopadu čp.1380/6 nový železniční most přes Labe rodný dům malíře Čeňka Jandy Čelákovice Kostelní č.22/21
nyní expozice košíkářství 		Hudební škola Jana Zacha v Hotelu Filip na náměstí. Nyní Základní umělecká škola Vašátkova č.343/4
2025 nyní Kostelní ulice č.461
mapa Čelákovic r.1551 uvedena r.1865 v Paměti královského komorního města Čelákovice zveřejnil Antonín Ferles. Na mapě je dům uveden jako Mach Turnovský, je zaznamenán kostel, fara, pivovar, tvrz, městské brány, potok přes náměstí s mostkem. Nahoře mlýn a Labe. Ulice Toušeňská, nyní Stankovského, Farářská, nyní Kostelní, Mochovská nyní Sedláčkova, Zádušní nyní Na Hrádku. Antonín Ferles kronikář a starosta 1861-1864 a 1884-1887 dům č.461 Kostelní ulice. Stav po přestavbě v roce 1927. Podrobnější popis uveden dále u fotky z roku 2025 1927 vrata vlevo dům č.461 bývalý Lágnerův statek, vpravo Kamarádův statek dům č.461 Čelákovice Kostelní č.461. Antonín Ferles uvádí původním majitelem byl Mach Turnovský nižší šlechtic a úředník Krajířů z Krajku. Krajířům z Krajku odebral panství Brandýs n/L a Čelákovice císař Ferdinand I. v roce 1547 vládl 1526-1564. Dům se nezachoval na jeho základech postaven současný dům. Asi v roce 1960 dvůr sloužil jako sběrné suroviny
Valerija Hanžlíková Kraf, ředitelka Základmní umělečké školy Čelákovice Vašátkova č.343 Dům Ing.Arch.Karla Bíbra Čelákovice Vančurova č.760
dům navrhl a postavil. Byl autorem Volmanovy vily 		Pomník pilota por.Václava Pohanky Rooseweltova č.2068
nešťastně havaroval 		Přístaviště malých lodí

zpět